Při zapeklitém rozhodování, zda se podrobněji věnovat výzkumu žmolků v pupíku či starým dobrým ledvinkám, mě osvítil nápad rovnou zahrnout tady do blogu také pravidelné módní okénko.
V životě většiny z nás, chlapů, je totiž přítomno konstantní množství referenčních bodů. Celá naše cesta světem spočívá v neustálém směřování od jednoho takového bodu k dalšímu a bez nich bychom zemřeli. Mezitím se totiž cítíme unášeni a vláčeni okolnostmi tohoto zběsilého světa.
Jedním z nejsilnějších a nejspolehlivějších referenčních bodů jsou zcela jistě tepláky. Aspoň pro mne. První co udělám, když přijdu odkudkoliv domů - převlíct se do tepláků.
Tepláky mám čtvery. Ani jedny nejsou se "sracím vakem", v tomhle, myslím, jsem trochu konzervativní. Ale střídám tepláky šedivé a černé a pak ještě jedny šedivé a jedny černé. Ty jedny šedivé jsou na jaro, kdy kocour, co u nás bydlí, líná a všechno je od chlupů. No a na těch šedivých jsou chlupy vidět nejmíň. Jsou teda z tržnice, tak maj místo tří pruhů jen dva, no.
No a z těch černých tepláků jsou jedny takový lesklý, na ty se chlupy chytaj míň, než na ty druhý černý, ale zase hodně elektrizují. Zvlášť když se o ně otře Kocour. Ty druhý černý jsou jen obyčejný tepláky, fakt teplasy prostě. Ty nosím úplně nejmíň, už jsou mi taky trochu krátký...
Doplňky (např. řetězy na krk) nepoužívám, v tom jsem naopak dost progresivní. Přemýšlel jsem o hodinkách, ale s koupí ještě posečkám dokud nevyřeším zásadní otázku, na které ruce je nosit. (V dětství jsem je totiž nosil na pravé, abych zmátl protivníka - jak jsem říkal, svět je zběsilý - ale dneska, kdy jsou všichni totálně overtwisted, už by to nefungovalo. Kdybych je měl na pravý, protivník si řekne: Aha, na to ti neskočím. A kdybych je měl na levý, bylo by možné to vyložit jako: Hele, pravák, takže klasika... No, jak říkám, svět je...) Ale ještě k těm teplákům -
- nechápu, proč, když je nosí všichni, je tohle nejpohodlnější oblečení VŮBEC, tak naprosto plošně vysmíváno až dehonestováno. A vzhledem k tomu, že mluvíme o jednom z našich nejčastějších (mužských) záchytných bodů, je na čase zaujmout postoj. Nemluvíme tady o nějakých dámských legínách, jejichž pouhá existence sama o sobě je debaklem - buď jsou příliš těsné a nebo jsou příliš těsné.
Nemusíme být selebritou, abychom byli sami sebou i teplácích. Popravdě sami sebou jsme pravděpodobně pouze v teplácích, cítíc se chráněni a bezpodmínečně přijati takoví, jací jsme.
Bůh ochraňuj naše tepláky.
P.S. Ty druhý černý tepláky jsou teda jen s jedním pruhem.
Bílej.
Ale jak jsem říkal, už je moc nenosím.
P.P.S. Kdo byste věděl, kde sehnat takový ty starý, původní modrý tepláky s gumičkou dole, pošlete mi je. Vyfotím se v nich a dám to sem. Ale jen takový ty tlustý a s kapsou na zadku.
Žádné komentáře:
Okomentovat